Vnitrozemský průplav Otrokovice - Rohatec vznikl v letech 1936 - 1938 ze dvou nezávislých iniciativ - zlepšení hladiny spodních vod po regulacích Moravy a mini realizací starého snu o propojení Dunaje Odry a Labe. Vodní cesta se po r. 1948 dále nerozšiřovala, plavba byla pro neekonomičnost ukončena v r. 1960. Skončilo také zavlažování rozoraných luk.

Po několika pokusech o oživení plavby se od r. 1993 iniciativy chopily obce a na základě společného EU projektu INWARD I založily r. 1996 pro tyto účely nadační fond - Agenturu pro rozvoj turistiky na Baťově kanále (ABK). Cílem je zpřístupnění této vodní cesty pro veřejnost. Členské obce schválily Plán ekonomické a ekologické obnovy území podél Baťova kanálu, který se začal okamžitě realizovat. Povodí Moravy, Státní plavební správa, Ředitelství vodních cest ČR, soukromí přepravci a ABK také pravidelně koordinují své aktivity. Výsledkem je postupná rekonstrukce vodní cesty, růst návštěvníků, zvyšující se počet nových podnikatelů na vodní cestě i pracovních míst ve službách. Pravidelně je organizována řada propagačních akcí - odemykání a zamykání kanálu, Baťův kanálový maratón,...

HISTORIE PLAVBY A REGULACE TOKU ŘEKY MORAVY

Pramen řeky Moravy vyvěrá na jižním úpatí Králického Sněžníku, na evropském rozvodí Dunaje, Odry a Labe. Morava protéká celou Moravskou zemí, které dala své jméno. Za velkých průtoků řeka vymílala své koryto nejen do hloubky, ale i do šířky - zejména v níže položených úsecích v meandrech stále měnila své koryto.

Při osidlováni krajin dacházelo k rozsáhlému odlesnění území kolem řek kvůli zemědělství, lidská sídla byla stavěna na březích řek, pro ochranu před povodněmi byli budovány nové hráze a jezy ... Meandrující a jezy často přehrazená řeka není schopná odvést velké průtoky a voda zaplavuje louky, pole a také lidská obydlí.

Regulace Moravy
V roce 1818 jsou provedeny první regulační práce na řece. Další regulace na sebe nedaly dlouho čekat. Regulace znamenala v rnnoha úsecích především napřímení toku prokopáním a ohrazením meandrů řeky. Některé meandry byly zasypány, většinou však byly ponechány jako slepá ramena - na celém toku Moravy je více než 180 takových ramen. Regulační práce sice zamezily škodám při záplavám, ale současně ovlivnily vodní režim celé krajiny, zejména pak úroveň hladiny spodní vody.

Regulační práce na Moravě pakračovali a postední regulovaný úsek byl dokončen v roce 1982 - cca 10 km řeky v úseku na soutoku s Dyjí. V některých dalších úsecích bylo provedena pouze místní prokopání rneandrů. Doposud nebyla provedena regulace Moravy mezi Strážnicí a Rohatcem a tento unikátní úsek tak poskytuje jeden z mála pohledů na přirozený tok řeky.

Plavba v minulých stoletích
Veškeré regulační návrhy byly a jsou navrhovány rovněž s ohledem na splavnění řeky. Mezi historiky doložené pokusy o plavbu patři rovněž plavba Jana Rochuse Dorfleuthnera. Plavbu od ústi řeky až do Veselí nad Moravou skutečně provozoval a u jezu v Hodoníně vybudoval první plavební komoru na řece. Tato plavba však záhy zanikla. V Bmě byla roku 1807 vytvořena Společnost k provozování plavby na řece Moravě. Upravila úsek od Děvína k Hodonínu. Poměrně velké čluny potom pluly z Hodonína k Dunaji s nákladem uhlí, dřeva a tabáku. Na zpáteční cestě proti proudu čluny táhly koně

Průplav Dunaj-Odra-Labe
Roku 1653 se moravští stavové usnesli na tam, aby byla řeka Morava učiněna splavnou, ale k realizaci nedošlo. Poté se myšlenka na splavnění v nepravidelných intervalech objevuje znovu a znovu. Roku 1901 byl průplav mezi Dunajem a Odrou uveden jako jedna z pěti připravovaných vodních cest. Generální návrh trasy kanálu spojujicím evropské řeky byl stanoven z Vídně do Přerova a přes Ostravu pokračoval k řece Visle. Všechny další úvahy o průplavu definitivně pohřbila 1. světová válka. Ze smělých plánů, do kterých patřilo více než 80 plavebních komor se soustavou vodních nádrží pro zásobování průplavu vodou, byla realizována pouze výstavba přehrady na Bystřičce u Vsetína, která měla zásobovat vrcholovou zdrž průplavu vodou. K oživení zájmu o budování vodní cesty napřič Moravou došlo až v třicátých letech. Na Odře u Ostravy byl vybudován jez u Koblova.
Ten vytvářel svým vzdutím první zdrž na trase propojení. Koncem roku 1938 došlo k dohodě mezi československou a německou vládou na společném řešení projektu a výstavby. Dílo mělo být dakončeno v roce 1944. Vybudováno bylo asi 6 km budoucí plavební trasy, ale v roce 1941 vyšlo nařízení o zákazu stavby z důvodu nedostatku stavebních hmot a pracovních sil, převedených do válečného průmyslu. Po osvobození Československa byla činnost na úpravách projektu obnovena. Prověřovány byly všechny již dříve vypracované projekty. Hladina průplavu měla být v přímé trati 41 m široká, hloubka se měla pohybovat mezi 3,5 - 4m. Počáteční snaha vyprchala v byrokratických překážkách obou států, Československa i Polska. Oživení zájmu o průplav přinesl rok 1960. V něm přijala vláda úkol sjednocení vodních cest v zemích RVHP. Vedle lodní dopravy se také počítalo s přečerpáváním vody z Dunaje a její rozvod do povodí Moravy, Odry a Labe. Projekt a generální řešení soustavy Dunaj - Odra - Labe byl dokončen v roce 1968. Další informace najdete na stránkách www.d-o-l.cz.

Kanál - Závlahy
Již koncem 30. let bylo možno provádět závlahu luk přeronem a výtopou. Závlahy byly prováděny především na jaře (tzv. okalové závlahy - na zaplaveném území zůstával kal), kdy voda z tajícího sněhu s sebou nesla množství živin a humusu. V létě pak byly prováděny pouze doplňkové závlahy. Rozvod závlahové vody byl řešen energeticky nenáročnými gravitačními systémy náhonů a kanálů, důmyslně propojených, aby bylo možno vodu dopravit i na vzdálenější lokality. Odběrným místem byla vždy zdrž u pohyblivých jezů Nedakonice, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou a Vnorovy. Závlahy jarní byly provázeny zespodu, tj. od Rohatce postupně proti toku řeky tak, aby nebyla v dolních úsecích využívána voda již dříve použitá a ochucená tak o okalový, tzn. hnojivý účinek. Závlahy měly trvat po dobu 2-6 dnů a měly probíhat až 5x do roka. Celý systém byl využíván jen po několik let, nebot' změna společenských poměrů po roce 1948 ovlivnila dosti podstatně i zemědělství v našem kraji. Dřívější parcely jednotlivých majitelů byly sloučeny, mnoho luk bylo postupně přeměněno v pole, některé kanály byly zaorány, stavidla přestala být udržována a kanály jsou dnes částečně zaneseny.

Závlahový a plavební kanál - stavba
První projekt závlahového kanálu byl zpracován pro území od Vnorovského jezu po Strážnici. Tento úsek kanálu byl navržen nejen pro zavlažování , ale také proto, aby mohli "pňváděti městu Strážnici z řeky Moravy ona množství vody, které město potřebuje ku odvádění svých splašků v dostatečném zředění". Firma Bat'a vlastnila lignitový důl Jan u Lužic a řešila problém levné přepravy lignitu pro své závody v Otrokovicích a ve Zlíně. Doprava po dráze nebyla rentabilní. Proto Jan Antonín Bat'a zadal zpracování projektu dopravy lignitu po Moravě. Z projektu vzešla myšlenka spojení plaveby a zavlažování. Stavbu financovala hlavně firma Baťa a značná část byla hrazena ze státního příspěvku na produktivní péči o nezaměstnané - stavba zaměstnávala až 1500 dělníků v době hospodářské krize. Stavba byla zahájena 16. října 1934 s podmínkou, že po zahájení stavby Průplavu Dunaj - Odra může být plavební provoz na tomto kanále omezen nebo dokonce zastaven. Veškeré práce pak skončily na podzim roku 1938. Trasa plavební cesty začínala přístavem v Otrokovicích (v Bat'ově) a končila u Rohatce překladištěm lignitu. Na trase vodni cesty je realizováo 14 plavebních komor, které jsou různě velké.

U každé komory je postaven obytný domek pro obsluhu komory, ke každému domku bylo postaveno malé hospodářství zahrnující u lanovky ve Vnorovech rovněž stáj pro koňský potah. Součástí výstavby kanálu pak byly také dva pomocné jezy na Veličce a Radějovce, lanovka pro přetahování člunů přes Moravu z plavební komory na jednom břehu do plavební komory na druhém břehu (ve Vnorovech) a taky 23 silničních a hospodářských mostů, 7 lávek, 2 sklápěcí mosty, 1 zvedací most úzkokolejné dráhy a zvednutí mostů Vlárské dráhy u Veseli a dráhy Rohatec-Petrov u Sudoměřic za účelem dosažení potřebné podjazdné výšky. Některé z těchto staveb byly zničeny za války, jiné dosloužily a již nebyly obnoveny.

Plavba
V červenci 1939 byla založena "Moravská plavební a.s. Morava", které bylo uděleno povolení k plavbě po Moravě a jejích přítocích. "Moravská plavební a.s." vlastnila 2 vlečné remorkéry (označené Baťa I a Bat'a II), několik nákladních člunů s nosností 150 tun a 1 motorovou osobní loď. Plavba lodí probíhala následovně: prázdný člun byl v Otrokovicích za plavební komorou připojen za remorkér, kterým byl odtáhnut až ke komoře ve Spytihněvi. Tam byl odpojen a remorkér se vrátil zpět do Bat'ova. Člun byt potom zapojen za traktor (v záčátcích dopravy za koňský potah) a vlečen až k plavební komoře u pevného jezu v Uherském Ostrohu. Zde byl přepojen za druhý remorkér. Ten zavezl člun doVeselí nad Moravou, kde začíná opět kanál a člun zde byl opět zapojen za traktor (koňský potah). Ten již člun dotáhnul do cíle cesty - přístaviště v Rohatci. K vyhýbání docházelo buď v přístavech nebo ve výhybnách. Překonání celé cesty z Baťova do Rohatce či naopak trvalo kolem 10 hodin za ideálních vodních stavů. Plavební cesta, poškozená přechodem fronty v roku 1945 je vyřazena z provozu a opravuje se až do roku 1949. Po roce 1948 dochází postupně k několika dalším organizačním změnám a lodní doprava po kanále začíná stagnovat, kanál se začíná zanášet a zařízení na něm vybudovaná vyžadují opravy. Bezpečnostní prohlídka kanálu v roce 1970 konstatuje, že kanál je částečně zanesený, překladní zařízení v Rohatci a Otrokovicích neudržované a částečně rozebrané a lanovka k přetahování člunů nad vnorovským jezem je demontována. V roce 1972 ruší federální min. dopravy pro kanál Otrokovice-Rohatec statut vodní cesty a převádí jeho správu pod Povodí Moravy. O dvacet let později vystává znovu otázka provozování plavební cesty vybudovaným kanálem mezi Rohatcem a Otrokovicemi, byť již pravděpodobně jen pro turistické využití. Parlament České republiky dne 25.5.1995 Zákonem o vnitrozemské plavbě zařazuje průplav Otrokovice - Rohatec mezi využitelné vodní cesty.