Současnost

Baťův kanál je vodní cesta dopravně významná využívaná 0. třídy. Bez oprávnění je možno řídit malá plavidla do výkonu 20 kW, která jsou schopná pouze výtlačné plavby a max. rychlosti 12 km/h. To znamená, že osoba starší 18 let může řídit plavidlo bez zvláštního povolení či průkazu, v půjčovně ho obsluha pouze proškolí k manipulaci s lodí. Plavba ve skluzu je zakázána. Na kanálových úsecích je povolena maximální rychlost 8km/hod. Délka Baťova kanálu (od Otrokovic do Skalice) je v současnosti přibližně 53 km. Některé úseky vedou řekou Moravou, jinde vede uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Celkově je splavný od Kroměříže po Hodonín, je zde ale několik „překážek“: 1. Na severní straně chybí plavební komora na bělovském jezu u Otrokovic, tzn. úsek od tohoto jezu po Kroměříž je samostatný a není napojen na zbytek vodní cesty. 2. Na jižní části Baťova kanálu chybí plavební komora v Sudoměřicích, což znemožňuje plavbu od tabulového stavidla dál směrem do Hodonína, kde je samostatný splavný úsek. Rozdíl výšek na této vodní cestě (18,6m) vyrovnává 13 zdymadel (plavebních komor) o rozměrech 5,3 x 38 (50)m. Z toho je 11 plavebních komor plně automatizováno s možností ovládání prostřednictvím dálkového ovladače. Plavební hladina je udržována 13 jezy.

Velikost lodi, která má plout po Baťově kanálu by se měla orientovat podle velikosti plavebních komor, loď by tedy neměla být širší než 5 metrů.

Splavování jezů je přísně zakázáno! Hloubka Baťova kanálu je průměrně 1,5 metru. Doporučuje se, aby ponor lodi nepřesahoval 80 cm. Velikost lodi, která má plout po Baťově kanálu by se měla orientovat podle velikosti plavebních komor, loď by tedy neměla být širší než 5 metrů. Šířka plavebního kanálu je průměrně 12 metrů. Na vodní cestě je postaveno 56 mostů, mnohé jsou unikátní technickou památkou. Na říčních úsecích podjezdná výška mostů kolísá podle aktuálních průtoků, výjimečně 2,1m, obvykle 2,4m. Nejčastější je podjezdná výška 3,3m. Nejnižší most v Uherském Ostrohu má

Bez oprávnění je možno řídit malá plavidla do výkonu 20 kW, která jsou schopná pouze výtlačné plavby a max. rychlosti 12 km/h.

proměnou podjezdnou výšku podle vodního stavu řeky Moravy, který označuje světelný plavební znak. Na vodní cestě je 10 pevných sjezdů do vody s různými parametry. Sjezdy na řece nemusí být vždy upraveny (odstranění naneseného bahna). Doporučujeme využívat sjezdy v přístavech, které jsou udržovány a je zde možnost hlídání automobilu. Baťův kanál je v současnosti využíván pouze jako turistická vodní cesta. Nákladní plavba zde nefunguje. Lidé zde tráví dovolenou, víkendové pobyty, nebo přijíždějí ve svém volném čase, aby se svezli na lodi a poznali tak další zajímavosti naší přírody z paluby lodi. Tu si mohou vypůjčit v některé z půjčoven lodí, které na této vodní cestě fungují. Velmi oblíbené jsou také pravidelné plavby na velkých výletních lodích či pobyt na hausbótu. Provoz na Baťově kanálu začíná obvykle v dubnu (prakticky hned jak to počasí dovolí) a oficiální „Odemykání plavební sezóny“ bývá vždy 1. května. K „zimnímu spánku“ se vodní cesta ukládá v říjnu. Pokud je ale příznivé počasí, půjčovny lodí mnohdy fungují i po tomto termínu. Provoz na Baťově kanálu je omezen pouze plavebními komorami, které mají svůj provozní řád. Fungují v omezenou dobu, kterou vždy zjistíte v sekci „Aktuální provoz“.

 


Prodloužení do Hodonína a Kroměříže

Do následujících let je plánováno splavnění Baťova kanálu do zdrže jezu Hodonín a splavnění severním směrem do Kroměříže. Novým posláním vodní cesty Baťův kanál, prodloužené na souvisle splavný úsek Kroměříž- Hodonín o celkové délce cca 76 km, je vytvořit páteř pro turisticky využívanou oblast Slovácko. V rámci první investiční akce, splavnění do Hodonína, bude vedle stávajícího jezu, na vodním toku Radějovka, vybudována nová plavební komora Rohatec se zázemím. Dále dojde k rozšíření koryta tohoto nesplavného toku pod jezem v délce cca 800 m. Součástí stavby je i zvýšení stávajícího hospodářského mostu a vybudování nové ocelové lávky pro pěší a cyklisty, která zajistí bezpečné spojení mezi českou a slovenskou stranou. Významnou částí projektu je i řada kompenzačních opatření, které mají za cíl minimalizovat negativní vliv stavby na životní prostředí. Mezi nejvýznamnější opatření patří přeložka regionálního biokoridoru. V rámci druhé investiční akce bude nutné překonat stávající jez Bělov u Otrokovic výstavbou nové plavební komory. Ve zdrži jezu Bělov budou provedeny nezbytné úpravy pro zajištění požadovaných parametrů vodní cesty a bude vybudováno nové přístaviště v Kroměříži. Délka prodloužení severním směrem bude cca 15,8 km.